Meavinka

20.12. Snídaně: - Cornflakes s mlékem (miniaturní verze 20g ku 40ml) Svačina: - Oběd: Stejně malá porce cukety s tofu a jedním kukuřičným chlebíkem Svačina: - Večeře: - Ranní váha: 77,8 kg ----------- 21.12 Snídaně: Cornflakes s mlékem (o něco větši množství než včera) Svačina: - Oběd: Malá porce cukety s tofu a jedním kukuřičným chlebíkem Svačina: - Večeře: Špagety s kuřecím masem a rajčatovou omáčkou (běžná porce) Ranní váha: 77,4 kg 22.12 Snídaně: Cornflakes s mlékem Svačina: - Oběd: Jasmínová rýže s cuketou, kuřecím masem (běžná porce) Svačina: - Večeře: V malý misce to samý, co bylo k obědu Ranní váha: 77,5 kg Nějak mi došla slova. Nevím o čem psát. Tak snad asi jen to, že vám přeju moc krásné svátky, ač nemám ten pocit, že nějaké Vánoce budou, protože u nás doma na to kašlou všichni včetně mě. Přesto si uvědomuji, že to není pro nikoho, kdo čte můj blog, úsměvné období. Vím, jak se cítíte, ale je to jen jedna večeře, všechno bude dobré. Tak hodně zdraví, úspěchů ...

Snídaně: - Svačina: random cukroví ochutnávky od spolužáků Oběd: - Svačina: - Večeře: ? Ranní váha: 79,4 kg Já ani nevím, říkám si, že je mi teď toho snězeného cukroví líto. Ale tím, že moje máma ho moc neudělala, a každý rok je stejné, říkala jsem si, že nebude naškodu prostě ochutnat taky jiné. Takže to je asi dneska veškerý příjem, pokud se nějakým způsobem zvládnu vyhnout večeři, což nevím, zda zvládnu, ale což. Navíc mi to tak pěkně zabalili, že jsem asi neodolala. To tady teď momentálně na cestách nikde nekoupím. Asi by na mě koukali jako na debila, kdybych dokázala vanilkové rohlíčky zkomolit do angličtiny. A stejně by to neprošlo. Dneska už jsem odevzdala poslední práci, což je vlastně moje práce za druhé pololetí, abych nemusela chodit zbytečně na bilogické semináře, když se nechystám ani na lékařskou ani k maturitě. Nakonec padl do přihlášky dějepis a zeměpis, je to asi nejlepší kombinace pro moje budoucí povolání. Tedy okruh povolání, ještě přesně nevím, co chci dělat :...

Cože to tu vlastně dělám? To je dobrá otázka... Je to tak dávno, co jsem tu byla naposledy. Sem tam jsem přišla, abych si přečetla nějaké příspěvky. Rok utekl jako voda. Byl to překvapivě nejhorší a zároveň nejlepší rok mého života. SIce jsem prožila tolik bolesti, beznaděje, ztráty jako nikdy, na druhou stranu jsem se tolik naučila, jsem vyrovnanější a rozhodně ne ta samá osoba, která tu před rokem kňourala. Vím, nezhubla jsem. Nabrala jsem. Všechno se to podělalo v létě, kdy jsem chodila do práce a automaticky jedla, protože jsem prostě nemohla jinak fungovat. A pak jsem byla šťastná. Našla jsem si přítele. Opustme můj poslední příspěvek, který tu vidí pod tímhle, to je letní láska. Číst to takhle znovu je pěkné, bylo náročné se jí vzdát, ale o to mi to dnes příjde hezčí. Musím se nad tím usmívat. Ale zpět k příteli. Už spolu nejsme. Začali jsme spolu v září a v září skončili. Hvězdy září v září. Nevím, ukončila jsem to. Ukončila jsem to, takhle teď pokračuju dál. Jde to od jednoho k...