Chovala jsem se jako armageddon

Snídaně: -
Svačina: random cukroví ochutnávky od spolužáků
Oběd: -
Svačina: -
Večeře: ?

Ranní váha: 79,4 kg



Já ani nevím, říkám si, že je mi teď toho snězeného cukroví líto. Ale tím, že moje máma ho moc neudělala, a každý rok je stejné, říkala jsem si, že nebude naškodu prostě ochutnat taky jiné. Takže to je asi dneska veškerý příjem, pokud se nějakým způsobem zvládnu vyhnout večeři, což nevím, zda zvládnu, ale což. Navíc mi to tak pěkně zabalili, že jsem asi neodolala. To tady teď momentálně na cestách nikde nekoupím. Asi by na mě koukali jako na debila, kdybych dokázala vanilkové rohlíčky zkomolit do angličtiny. A stejně by to neprošlo.
Dneska už jsem odevzdala poslední práci, což je vlastně moje práce za druhé pololetí, abych nemusela chodit zbytečně na bilogické semináře, když se nechystám ani na lékařskou ani k maturitě. Nakonec padl do přihlášky dějepis a zeměpis, je to asi nejlepší kombinace pro moje budoucí povolání. Tedy okruh povolání, ještě přesně nevím, co chci dělat :D To je jednoduše stále nezměnilo.
Už je to méně než rok, co vycestuju za velkou louži. Už pouze 10 měsíců a budu si to rolovat do Spojených států... Čas strašně rychle utekl, je to teprve včera, co jsem si teprve s touto myšlenkou pohrávala, jako by to byl pouhý nesplnitelný sen.
Ostatně stále nevěřím tomu, že tu jsem. V pátek ráno jsem vyjela směr Düsseldorf -> Londýn, potřebovala jsem nutně za mou kamarádkou, než se vydám dál. Prošla jsem si nádherný vánoční Londýn (berme jen nazdobenou Oxfrord St, jinak celý Londýn na Vánoce kašle) a poté se vydala směrem za moře na letiště JFK, kde mě čekal ten můj sen.
Musím říct, že New York je město, které se mi líbí, na život tady bych si zvykla, těším se, až budu mít čas jen pro sebe.

Ještě jsem nezabalila dárky a nějak nevím, jak to stihnu, jsem pořád někde v tahu, užívám si pobyt. Zároveň se těším domů, protože prostě se sem zase vrátím.

Hodně hezkých jíelníčků :)

Mea

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

31.3.2017

Snídaně: Müsli s mlékem Svačina: jeden toastovy chleba s plátkem sýra Oběd: kuřecí vývar s drobením Večeře: ? Asi si udělám vanilkový pudink Pohyb: trochu toho ježdění na koni Tekutiny: voda a trochu šťávy Včera jsem nic nenapsala. Přijela jsem úplně mrtvá od zubaře a ani už nešla do školy, přestože jsem měla odpolední vyučování. Nevyhnula jsem se obědu u čongů a musím říct, že jsem se poměrně spokojeně ládovala rýžovýma nudlema se zeleninou a byla spokojená, pořádně jsem se nadlábla a jíst už jsem nepřestala :D Ale že bych se zase nějak přežrala, to by se nedalo říct. Taky jsem měla malou točenou vanilkovou zmrzku. Vůbec už nevím, kdy jsem jedla zmrzlinu naposledy, ale řekla bych, že to bylo v létě. Dnešní den byl... co na to říct. Prostě ráno absolutně nestíhám, musela jsem si ještě vytisknout tahák na chemii, protože jsem se to prostě nebyla schopna naučit, ale tak pohoda, ono to nikdy s naší účou není nemožné opsat. Dala jsem to snad za jedna. Celkově to dneska ve škole bylo d...
Další informace

My 101 in 1001

Obrázek
Při návštěvě Chrissie jsem narazila na 101 věcí za 1001 dní. Já to vlastně takový menší bucket list jen s časovým omezením. Rozhodla jsem se tedy přidat a také přispět svým listem 101 things in 1001 days. Měla bych všeho dosáhnout mimochodem 16. prosince 2019. 1) Zhubnout pod 55 a zde zůstat 2) Stát se ohebnější a naučit se provaz 3) Odcvičit 30 days shred s Jill 4) Vyrazit do zahraničí autobusem (Student je pohodlný! Klidně bych tam i bydlela :D) 5) Udělat si řidičák 6) Nechat se tetovat 7) Dostat se do USA 8) ••• Navštívit Aljašku 9) ••• Půjčit si Cabrio a projet se po Wilshire Boulevard 10) Dostat se na koncert Lany del Rey 11) Být spokojená se svými vlasy 12) Zvládnout Emirates recruitment day a stát se letuškou 13) Odmaturovat! :D 14) Udělat si Starwars maratón 15) 16) 17) 18) 19) Jet na Erasmus. 20) Objevit 5 nových kaváren 21) Zajít na haldu Emu 22) Zajít do ZOO 23) Zajít do Dinoparku 24) Jít s přítelem na boží oběd/večeři do burger baru a UŽÍT SI TO 25) Jít sama na fancy snída...
Další informace

Je tohle velká chyba?

"Bude to nejlepší půl rok tvého života!" bylo mi tvrzeno několikrát než jsem se opravdu odhodlala odeslat přihlášku. A ani v tu chvíli jsem nelitovala snad vůbec ničeho. Ostatně všechno vypadalo růžově, po netu nekolovaly příšerný story, nebyl nikdo, kdo by mi to zkoušel vymluvit. Tedy pokud vynechám lidi, kteří mi podobnné věci vymlouvají neustále. Náhodou jsem byla hodně natěšená pokračovat každým krokem vstřic. Ani jsem nevěděla, proč to vlastně dělám, ale je to tak často. Během jistého období jednoduše mám potřebu obrátit život vzhůru nohama. Samozřejmě netvrdím, že je to ve většině případech dobrý nápad. Ale tohle píšu, aby byla jaksi jasné, že jsem zrovna nebyla upřímně nikdy odvařená z čínské kultury a jediné, co jsem dokázala ocenit jsou čínské nudle z bistra v centru mého města a všechno oblečení vyrobeno dětmi v Číně. Čína jako taková mě nijak extrémně nezajímala. Jako na druhou stranu nemějte mě za kulturního ignoranta, který neví nic. To zase tvrdit nemohu, no jed...
Další informace