20.1.2017 - asi chcípnu

20.1.2017

Snídaně: /
Oběd: /
Večeře: /
Pohyb: Trochu posilování a kardio
Tekutiny: čaj a voda

DEPRESIVNÍ KECY O DANIELOVI (ano, tak se E. jmenuje...)
Včera mi to došlo.
Už ho nepotřebuju. Byla to má kamarádka z USA, která mi po včerejším Skype rozhovoru tiše řekla: "I think, you're in love with your memories, not with him... I'm sorry."
Přemýšlela jsem nad tím, jaksi má pravdu. Já už k němu nic necítím, už s ním nechci být, nechci se s ním vídat, jednoduše mi došlo, co všechno jsem přehlédla. Vždy jsem tu já byla pro něj, ale kdykoliv jsem já měla problém, nikdy tu nebyl o pro mě. A pak mě napadá otázka, kdy se vlastně přestal zajímat? Nebo zda se vůbec někdy zajímal.
Včera jsem si pročítala deníkové stránky z prosince a začátku ledna, kdy jsem s ním měla vztah... Žádný.
A Bůh ví, jak to mezi námi bylo doteď, viděla jsem to jako spíše takové to tahání. Smutné. Jenže já už nechci nikoho takového. Chci někoho, kdo nezklamete ani ve zlém. To on nedokázal.
Měla jsem to nechat být a neodpovídat, nepustit si ho zpět. Jenže teď už to není jako předtím. Jaksi se mi to zdá tentokrát lhostejné a cítím spíše úlevu než bolest. I když jaksi mám pocit, že snad ani necítim nic.
Takže ano, končím s ním. A ano, samotné mi bude lépe. Alespoň se nemusím bát, že by mě snad někdo další nutil jíst. :D

Jebu na to fakticky.... :D
heh heh heh...
Přijde mi, že prostě jen hloupě přežívám život. Jaksi už tohle nechci, přemýšlela jsem, co mě těší a nepřišla jsem na nic. Nic mě netěší, z ničeho radost nemám...

Mea

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

31.3.2017

Snídaně: Müsli s mlékem Svačina: jeden toastovy chleba s plátkem sýra Oběd: kuřecí vývar s drobením Večeře: ? Asi si udělám vanilkový pudink Pohyb: trochu toho ježdění na koni Tekutiny: voda a trochu šťávy Včera jsem nic nenapsala. Přijela jsem úplně mrtvá od zubaře a ani už nešla do školy, přestože jsem měla odpolední vyučování. Nevyhnula jsem se obědu u čongů a musím říct, že jsem se poměrně spokojeně ládovala rýžovýma nudlema se zeleninou a byla spokojená, pořádně jsem se nadlábla a jíst už jsem nepřestala :D Ale že bych se zase nějak přežrala, to by se nedalo říct. Taky jsem měla malou točenou vanilkovou zmrzku. Vůbec už nevím, kdy jsem jedla zmrzlinu naposledy, ale řekla bych, že to bylo v létě. Dnešní den byl... co na to říct. Prostě ráno absolutně nestíhám, musela jsem si ještě vytisknout tahák na chemii, protože jsem se to prostě nebyla schopna naučit, ale tak pohoda, ono to nikdy s naší účou není nemožné opsat. Dala jsem to snad za jedna. Celkově to dneska ve škole bylo d...
Další informace

My 101 in 1001

Obrázek
Při návštěvě Chrissie jsem narazila na 101 věcí za 1001 dní. Já to vlastně takový menší bucket list jen s časovým omezením. Rozhodla jsem se tedy přidat a také přispět svým listem 101 things in 1001 days. Měla bych všeho dosáhnout mimochodem 16. prosince 2019. 1) Zhubnout pod 55 a zde zůstat 2) Stát se ohebnější a naučit se provaz 3) Odcvičit 30 days shred s Jill 4) Vyrazit do zahraničí autobusem (Student je pohodlný! Klidně bych tam i bydlela :D) 5) Udělat si řidičák 6) Nechat se tetovat 7) Dostat se do USA 8) ••• Navštívit Aljašku 9) ••• Půjčit si Cabrio a projet se po Wilshire Boulevard 10) Dostat se na koncert Lany del Rey 11) Být spokojená se svými vlasy 12) Zvládnout Emirates recruitment day a stát se letuškou 13) Odmaturovat! :D 14) Udělat si Starwars maratón 15) 16) 17) 18) 19) Jet na Erasmus. 20) Objevit 5 nových kaváren 21) Zajít na haldu Emu 22) Zajít do ZOO 23) Zajít do Dinoparku 24) Jít s přítelem na boží oběd/večeři do burger baru a UŽÍT SI TO 25) Jít sama na fancy snída...
Další informace

Je tohle velká chyba?

"Bude to nejlepší půl rok tvého života!" bylo mi tvrzeno několikrát než jsem se opravdu odhodlala odeslat přihlášku. A ani v tu chvíli jsem nelitovala snad vůbec ničeho. Ostatně všechno vypadalo růžově, po netu nekolovaly příšerný story, nebyl nikdo, kdo by mi to zkoušel vymluvit. Tedy pokud vynechám lidi, kteří mi podobnné věci vymlouvají neustále. Náhodou jsem byla hodně natěšená pokračovat každým krokem vstřic. Ani jsem nevěděla, proč to vlastně dělám, ale je to tak často. Během jistého období jednoduše mám potřebu obrátit život vzhůru nohama. Samozřejmě netvrdím, že je to ve většině případech dobrý nápad. Ale tohle píšu, aby byla jaksi jasné, že jsem zrovna nebyla upřímně nikdy odvařená z čínské kultury a jediné, co jsem dokázala ocenit jsou čínské nudle z bistra v centru mého města a všechno oblečení vyrobeno dětmi v Číně. Čína jako taková mě nijak extrémně nezajímala. Jako na druhou stranu nemějte mě za kulturního ignoranta, který neví nic. To zase tvrdit nemohu, no jed...
Další informace