Včerejší den...
20.1.2017 #2
Snídaně:
Oběd: 2 malé kostičky 70% čokolády (Vnutili mi to na odběru, měla jsem trochu problémy, sice jsem byla tlakově a tak bez problému, ale jaksi se mi díky nedostatku cukru snížila činnost a účinnost bílých krvinek a já nevím bla bla, moc jsem neposlouchala :D)
Věčeře: 2x rajská polévka Maggi ( kolem 150kcal)
+ Trochu zavařované červené řepy...
Tekutiny: čaj a voda
Pohyb: Dost chůze a tělocvik... (no vlastně jsem se jen protahovala, ale whatever)
Jinak po plasmě jsem se vážila no a konečně jsem se dostala tedy na 71,3 kg. To by tam tedy do toho pondělí mohla ta 70,X kg být, že? :33
A dnes ráno 71,1 kg!
Jsem asi hloupá.
Včera jsem tu napsala něco, co je z velké části pravda. Moc vám děkuju za podporu.
Včera jsem se totiž ráno s Danielem pohádali, tedy musím podotknout, že jsme se nikdy nehádali, my vždy jen něco vytkneme a trucujeme, ale odpoledne napsal něco, co se snad zdálo jako omluva. Vyčítala jsem mu, jak se nevyjádřil k tomu, co jsem mu říkala. Jakožto nastávající psycholog to vždy rozebírám, protože mám pocit, že je až zvláštní. Někdy mám pocit, že není Daniel asi tak stejně v pořádku jako já. Pro běžného smrtelníka jsem vysmátá, milá a společenská, no zrovna vy dámy víte, co jsem zač a jak mi je. Zažívám nesnesitelné deprese, trpím bipolárou a anorexíí...
Někdy mám pocit, že je částečně schizofrenní. Dnes jsem nad tím musela poměrně dost přemýšlet.
Už dávno vím, že je stejný melancholický sangvinik jako já a máme toho dost společného, ale rozdíl je mezi námi ve vyjadřování. Já jsem důvěřivá a on odtažitý.
A pak mě to napadlo, vzpomněla jsem si na typologii. On přesně odpovídá ukázkovému astenikovi. A díky tomu mi došlo, proč se nikdy neopustíme přesto, že je náš vztah možná až mrtvý. Je to jako bychom k sobě patřili. Až je to smutné. Mohla bych utíkat, mohla bych sesekat všechny kontakty, ale mám pocit, že by nás osud opět nutil k sobě. Zdá se to hloupé, ale snažila jsem se ho na Nový rok zoufale zbavit, jenže když to vzdám já, je to on, kdo se vždy vrátí.
Kdesi jsem četla jeden zajímavý citát... pamatujete ten o konci? Pokud se člověk na konci necítí okej, není ani v cílové rovině.
Ach, já si příjdu příšerně poetická :D
Nejspíše už k němu necítim to, co jsem cítila předtím, ale je tu mezi námi to něco, co nás nutí dál pokračovat. No stejně... Už nikdy nebudu kvůli nemu brečet. Není to možné, to nejhorší mám za sebou a teď už je to dohra. Ano, ještě to není okej...
Teď poslouchám jednoho mého oblíbeného jůtubera (ee nejsou to takový ti blbečci..StaySteak - strašidelné příběhy) ... "Já nejsem tlustá, já jsem barokní!" Myslím, že odpadnu.
Dnes u něj přespím. A ne, tentokrát se s ním nevyspím. Ne!
Mimochodem se musím pochlubit... Tedy asi to teď bude z mé strany odporné a tohle by se nemělo... Ale podívejte se na to ruské sádlo. Velrybka no... Hotový vorvaň...
Nedávno se mi totiž vysmála... Moment jdu citovat.."Taková tlustá píča mě nemůže urazit..."
Oh c'mon. Šak ona se touhle fotkou celkem uráží sama. Ale přiznává, že "má" velikost S-M.
Jo a já mám svých vysněných 45 kg...
:DDD
Jsem fakt zlá... Ale díky tomu se mám lepší náladu :D
Nejvíce jsem chcípla z komentáře kamarádky: Oh fuck, až jsem z tý fotky normálně zhubla! :DD
Slečně Rusku by nejspíše neuškodilo taky nějaké to kilíčko nebo dvacet sejmout dolů... i když ee. Ať vypadá takhle... Je mi
nějak jistý, že s ní Dan nic nemá :D Kdo by taky trkal takové blbky a zároveň vorvaňky.
(Holky, toto se nemá dotknout žádné, která snad má podobnou postavu, beru ji komplet jako odpornou a to se vším všudy, vysmívám se její váze, jelikož napsala to, co napsala... Mimochodem oproti ní já jsem podvyživená! :DD)
Zítra hodlám odpočívat. Ještě nevím, kdy se za Danem odhodlám, ale chtěla bych se s ním jít projít po městě. Doufám, že do mě zase nebude chtít cpát jídlo... On je prostě takový ten "sním všechno a stejně vážím méně jak včera)
No jinak to bude hladovka od rána, abych měla na večer raději nějakou rezervu. Proč já to dělám? Neptejte se, rozum stejně nikdy neposlouchám...
Jednou skončím ve cvokárně...
Mea
Komentáře
Okomentovat