Snídaně: Müsli s mlékem Svačina: jeden toastovy chleba s plátkem sýra Oběd: kuřecí vývar s drobením Večeře: ? Asi si udělám vanilkový pudink Pohyb: trochu toho ježdění na koni Tekutiny: voda a trochu šťávy Včera jsem nic nenapsala. Přijela jsem úplně mrtvá od zubaře a ani už nešla do školy, přestože jsem měla odpolední vyučování. Nevyhnula jsem se obědu u čongů a musím říct, že jsem se poměrně spokojeně ládovala rýžovýma nudlema se zeleninou a byla spokojená, pořádně jsem se nadlábla a jíst už jsem nepřestala :D Ale že bych se zase nějak přežrala, to by se nedalo říct. Taky jsem měla malou točenou vanilkovou zmrzku. Vůbec už nevím, kdy jsem jedla zmrzlinu naposledy, ale řekla bych, že to bylo v létě. Dnešní den byl... co na to říct. Prostě ráno absolutně nestíhám, musela jsem si ještě vytisknout tahák na chemii, protože jsem se to prostě nebyla schopna naučit, ale tak pohoda, ono to nikdy s naší účou není nemožné opsat. Dala jsem to snad za jedna. Celkově to dneska ve škole bylo d...
Pokud chcete dnes zanechat komentář, poprosím vás pouze o skromné srdíčko. Děkuji ♥ Abych to uvedla na správnou míru. Opravdu mi chybíš. Chybí mi ta rána, kdy jsem se probrala s krásnou zprávou do nového dne. Chybí mi chvíle, kdy jsi měl oči jen pro mě, chybí mi ten pocit, který jsem citila, když jsi se mě dotýkal. Nebyla jsem sice první, kterou jsi miloval tak, jak jsi miloval mě, ale naše láska byla něco, co mi vrátilo zatracenou chuť do života. Ale vzpomenu si i na to, proč svých rozhodnutí nelituji. Nechybí mi pocit samoty a smutku, který jsem zažívala pokaždé, kdy jsi se rozhodl mě raději ignorovat. Nechci zažít pocit, kdy to vypadalo, že pro tebe neznamenám tolik, jako tys znamenal pro mě. Nesnášela jsem pomluvy a lži o tobě, které mě kazily paranoiou jako jed. Takže ano, někdy mi chybíš. Ale lépe mi bude bez tebe. Today I finally told you clearly my desires. Abych byla přesná, konečně jsem se přesně vyjádřila Danielovi o svých záměrech. Dneska o mně Martinovi totiž napsal pár kr...
"Bude to nejlepší půl rok tvého života!" bylo mi tvrzeno několikrát než jsem se opravdu odhodlala odeslat přihlášku. A ani v tu chvíli jsem nelitovala snad vůbec ničeho. Ostatně všechno vypadalo růžově, po netu nekolovaly příšerný story, nebyl nikdo, kdo by mi to zkoušel vymluvit. Tedy pokud vynechám lidi, kteří mi podobnné věci vymlouvají neustále. Náhodou jsem byla hodně natěšená pokračovat každým krokem vstřic. Ani jsem nevěděla, proč to vlastně dělám, ale je to tak často. Během jistého období jednoduše mám potřebu obrátit život vzhůru nohama. Samozřejmě netvrdím, že je to ve většině případech dobrý nápad. Ale tohle píšu, aby byla jaksi jasné, že jsem zrovna nebyla upřímně nikdy odvařená z čínské kultury a jediné, co jsem dokázala ocenit jsou čínské nudle z bistra v centru mého města a všechno oblečení vyrobeno dětmi v Číně. Čína jako taková mě nijak extrémně nezajímala. Jako na druhou stranu nemějte mě za kulturního ignoranta, který neví nic. To zase tvrdit nemohu, no jed...
Komentáře
Okomentovat