28-29/11/2018

28/11
3. noční a já jsem už nejspíše totálně ztratila hlavu...
165,7lbs / 75,2kg
![]() | ![]() | ![]() |
- | Müsli s jogurtem (mini porce) | Vývar a malý krajíc chleba |
29/11
DEN KDY JSEM JEDLA NORMÁLNĚ JAKO ČLOVĚK
?
![]() | ![]() | ![]() |
Müsli s mlékem (jako fakt velká porce) | 2 míchaná vejce s mozarellou a eidamem | těstoviny se zeleninou a kuřecím masem |

Asi nejvíc crazy dva dny, které se poslední dobou staly.
Nehodlám to ani tak podrobně rozebírat tady, tedy alespoň ne tak, jako už jsem to od rána stihla snad s každým, kdo měl chuť slyšet o tom, jak šíleně zlá a sobecká holka jsem.
V zkratce jsem sbalila kluka v práci, líbí se mi, neleze mi zas tak na nervy, především je to můj kamarád a nevím no. Mám z toho dvojí pocity. Buďto z toho můžu udělat víc a nebo ne. Má to svá pro a proti no nevyhnu se faktu, že jsem přítelkyni zahnula a nejspíše už se našemu rozchodu na totál nevyhnu. Takže snad jí to nezabije.
Nedělám to abych mohla být s tím týpkem, to je naprosto vedlejší. Chtěla jsem to udělat již dobrý měsíc, je to trápení, nefunguje to takhle a je to pro mě jednoduše nevyhovující zkutečnost. Momentálně se mi postesklo po tom mít partnera u sebe a to jak fyzicky tak psychicky, což po tom, co šla má přítelkyně na školu, nejde vždy.
Mám šílené dilema, zda jí opravdu ublížit, protože to opravdu nechci, ale co bylo není a nedá se s tím nic dělat. Momentálně žiju jen prací, bylo by fajn najít si asi někoho, kdo je mi blíž, jsem poslední dny děsně sama, nemohu chodit ven s kamarády tak často, netrávím čas s rodinou... Cestou domů jsme spolu dneska seděli, poslouchali písničky a jen se prostě drželi za ruce, nevím, takových momentů mám v životě fakt málo, cítila jsem se po dlouhé době konečně alespoň trochu spokojeně. na chvíli jsem zapomněla na to, že jsem vlastně tlustá, v tu chvíli mám mastné vlasy (protože kdo má čas si je mezi šichtami umýt, že?) a že se vlastně vůbec necítím tak, jak se na první pohled zdá.
V minulém článku jsem psala, jak to je. Žiju běžně dvojí život.
A - ten který je realita. Já. Běžně s tím trávím čas pouze sama.
B - ta lež, která se všem vystavována. Respektive ona to ani lež není, jen je to já za jiných podmínek a okolností.
Být hezká a hubená, byla bych ono B nejspíše většinu času - cílevědomá, společenská, milovník pozornosti a jednoduše největší číča revíru, jenže to vše padá poté, co jsem sama a vím, jak těžké je, udržovat to tenké plátno, co jsem namalovala a vystavila jako oponu. Samozřejmě hra probíhá před ní. To, co se skrývá za, to je jednoduše tajemství. Nikdo nemusí vědět, jak nesebejistá, deprimovaná a melancholická jsem opravdu.
Ale dost bylo o tom všem pesimistickém povídání, ostatně dostala jsem, co jsem chtěla - drama.
Díky tomu jsem dneska zvolila den, kdy jsem se jednoduše bez zábran, zvracení, laxativ nebo podobných sraček, najedla. Nebylo to žádné obří přežírání, nespořádala jsem celou Milku, nebyla jsem v KFC a nenaládovala se zmrlinou nad pocitem viny a naprostého nejasna. Ono je lepší jednou za čas trochu zvolnit, vychutnat si jídlo, kterému se běžně vyhýbám a nemít z toho akutní výčitky. Možná si ještě klidně půjdu pro jednu misku cereálií. Proč taky ne, celý dny tvrdě makám, nechtíc jsem zase nabrala svalovou hmotu. Objemově přesně 5,5% víc, což je poměrně hodně. Ne počkat, to je vlastně extrémně hodně. Tudíž pokud jsem se někdy divila, že nehubnu, tady to teď vidím. 5,5%.
Uvidím, jak to všechno půjde. Nyní si jdu lehnout, abych konečně taky jednou spala bez toho, aniž by mě ráno vzbudil budík.
Komentáře
Okomentovat