28-29/11/2018

28/11
3. noční a já jsem už nejspíše totálně ztratila hlavu...

165,7lbs / 75,2kg

-Müsli s jogurtem (mini porce)Vývar a malý krajíc chleba


29/11
DEN KDY JSEM JEDLA NORMÁLNĚ JAKO ČLOVĚK

?

Müsli s mlékem (jako fakt velká porce)2 míchaná vejce s mozarellou a eidamemtěstoviny se zeleninou a kuřecím masem

Asi nejvíc crazy dva dny, které se poslední dobou staly.

Nehodlám to ani tak podrobně rozebírat tady, tedy alespoň ne tak, jako už jsem to od rána stihla snad s každým, kdo měl chuť slyšet o tom, jak šíleně zlá a sobecká holka jsem.
V zkratce jsem sbalila kluka v práci, líbí se mi, neleze mi zas tak na nervy, především je to můj kamarád a nevím no. Mám z toho dvojí pocity. Buďto z toho můžu udělat víc a nebo ne. Má to svá pro a proti no nevyhnu se faktu, že jsem přítelkyni zahnula a nejspíše už se našemu rozchodu na totál nevyhnu. Takže snad jí to nezabije.
Nedělám to abych mohla být s tím týpkem, to je naprosto vedlejší. Chtěla jsem to udělat již dobrý měsíc, je to trápení, nefunguje to takhle a je to pro mě jednoduše nevyhovující zkutečnost. Momentálně se mi postesklo po tom mít partnera u sebe a to jak fyzicky tak psychicky, což po tom, co šla má přítelkyně na školu, nejde vždy.
Mám šílené dilema, zda jí opravdu ublížit, protože to opravdu nechci, ale co bylo není a nedá se s tím nic dělat. Momentálně žiju jen prací, bylo by fajn najít si asi někoho, kdo je mi blíž, jsem poslední dny děsně sama, nemohu chodit ven s kamarády tak často, netrávím čas s rodinou... Cestou domů jsme spolu dneska seděli, poslouchali písničky a jen se prostě drželi za ruce, nevím, takových momentů mám v životě fakt málo, cítila jsem se po dlouhé době konečně alespoň trochu spokojeně. na chvíli jsem zapomněla na to, že jsem vlastně tlustá, v tu chvíli mám mastné vlasy (protože kdo má čas si je mezi šichtami umýt, že?) a že se vlastně vůbec necítím tak, jak se na první pohled zdá.
V minulém článku jsem psala, jak to je. Žiju běžně dvojí život.
A - ten který je realita. Já. Běžně s tím trávím čas pouze sama.
B - ta lež, která se všem vystavována. Respektive ona to ani lež není, jen je to já za jiných podmínek a okolností.

Být hezká a hubená, byla bych ono B nejspíše většinu času - cílevědomá, společenská, milovník pozornosti a jednoduše největší číča revíru, jenže to vše padá poté, co jsem sama a vím, jak těžké je, udržovat to tenké plátno, co jsem namalovala a vystavila jako oponu. Samozřejmě hra probíhá před ní. To, co se skrývá za, to je jednoduše tajemství. Nikdo nemusí vědět, jak nesebejistá, deprimovaná a melancholická jsem opravdu.

Ale dost bylo o tom všem pesimistickém povídání, ostatně dostala jsem, co jsem chtěla - drama.
Díky tomu jsem dneska zvolila den, kdy jsem se jednoduše bez zábran, zvracení, laxativ nebo podobných sraček, najedla. Nebylo to žádné obří přežírání, nespořádala jsem celou Milku, nebyla jsem v KFC a nenaládovala se zmrlinou nad pocitem viny a naprostého nejasna. Ono je lepší jednou za čas trochu zvolnit, vychutnat si jídlo, kterému se běžně vyhýbám a nemít z toho akutní výčitky. Možná si ještě klidně půjdu pro jednu misku cereálií. Proč taky ne, celý dny tvrdě makám, nechtíc jsem zase nabrala svalovou hmotu. Objemově přesně 5,5% víc, což je poměrně hodně. Ne počkat, to je vlastně extrémně hodně. Tudíž pokud jsem se někdy divila, že nehubnu, tady to teď vidím. 5,5%.
Uvidím, jak to všechno půjde. Nyní si jdu lehnout, abych konečně taky jednou spala bez toho, aniž by mě ráno vzbudil budík.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

31.3.2017

My 101 in 1001

Je tohle velká chyba?