...When I wake up I'm afraid...

Nastávají dny, kdy přemýšlím o záložním plánu, neboť začínám být paranoidní, že tu taky moc dlouho nezůstanu. Spíše je to paranoia z minulého roku, neboť máti mi ráno říkala, že si chce o něčem pokecat, tak jsem byla nervní, že mě třeba bude chtít poslat domů nebo tak, ostatně sama se tu necítím nejlépe, ale kde já se vlastně dobře cítím?
Včera jsem tedy psala s mámou, máme teď o něco lepší vztah, než tomu bylo kdysi, takže mi to nebylo ani zas tak blbý, jako by mi to běžně bylo. Byla jsem skeptická dost ohledně mojí budoucnosti, neboť jsem se doteď stále nerozhodla o kariéře, takže proto jezdím takhle do zahraničí a doufám, že mě takhle alespoň něco trkne.
Diskutovala jsem fakt, že mám pocit, že asi nikdy nebudu šťastná, neboť ať dělám, co dělám, stále jsem na tom dost stejně. Tak či onak ujistila mě, že jestli se něco posere, nemám se bát a prostě jet domů. Jde o to, že nemám moc peněz na to, abych domů vlastně jet mohla, ale to prý taky kdyžtak nebude problém. Koukala jsem na letenky a asi by to kdyžtak neměl být problém. No upřímně doufám, že nic takového nebude nutné. Ačkoliv tedy nesnáším všechny dospěláky tady a z jejich strany to tedy asi vůči mě není zas tak ideální, mladá mě alespoň má nejspíše ráda, za což jsem opravdu ráda.
Včera jsem jí byla vyzvednout do školy a ona chtěla hned obejmout a nepustila mě do doby, co jsme byly v autě.
Jsem pořád nemocná a už mě to sere, nechci být celý dny doma, ale nechce se mi denně celý dopoledne spát, ale většinou jsem tak unavená, že už není jiná možnost. Zítra bych si chtěla dát alespoň půl hodinky běhu, uvidím, jak na tom budu se zdravím.
Dneska jsem mírně přehnala oběd, neboť jsem si do sandwiche natřískala moc toastového sýru, ale mám ho v lednici už nějak dlouho a nechtěla jsem to vyhodit, tak jsem si tam kydla 5 plátků, což je cca 300kcal. :D No do psí kundy... No což. Váha se poměrně drží stále na stejném, ale je to k hovnu, přes prázdniny jsem vlastně přibrala na mojí SW, takže se toho snažím zbavit.
Komentáře
Okomentovat