Příspěvky

Go ahead and cry little girl...

Obrázek
Upřímně jsem ani nečekala, že bych někdy napsala byť snad alespoň jeden další článek, tak či onak, mě to dneska ve vaně prostě jen tak z ničeho nic chytilo - obnovím blog. Myslela jsem, že na to pak během dne zapomenu, ale nezapomněla. Sedím teď na posteli, na nohách hezky tepnoučký ponožky, venku můj britský nejbrhůd a už jsem dávno měla spát, ale jednoduše mi to nedalo. Většina z vás, co tohle čte nejspíše nemá páru, kdo jsem, co je tohle za blog, proč a další zbytečný otázky. Takže ahoj... (přesně takhle před skoro dvěma lety začínal můj úplně první článek, který už si hezky s těmi ostatními hoví ve smazaných) Jsem Meavinka, Mea, Meave, M, je to na tobě. Za necelých 14. dní mi bude 20 let a tenhle blog mám už skoro 2 roky. Od té doby se hodně stalo a rozhodně většina z toho dokonce i neměla zrovna negativní vliv na můj život. Upřímně nečekala jsem, že třeba oslavím dvacáté narozeniny poměrně šťastná. Upřímně myslela jsem si, že to do té doby už konečně natrvalo zabalím. Světe div se...

Co dál?

Obrázek
Psáno 04.03.2018 Přemýšlela jsem, zda blog smazat, či prostě jen smazat všechny články, které osobně nemám vůbec náladu číst. Budu raději dělat, že tam žádné nejsou, ale pro oči ostatních stále archiv zůstává plný. Žádný z těch 132 článků nakonec opravdu mazat nebudu. Je to dlouhá a bolestivá historie, které se nikdy nezbavím, i kdybych chtěla. Teď ale zpětně přemýšlím, jak hloupá a naivní jsem byla. Tuhle chybu jsem ostatně už za tu dobu nikdy neudělala. Takže jak to fakt vypadá? Drahá děvčata (a chlapci.. meh) hádejte, kdo přibral. Ale jako myslím fakt šeredně. Minulý rok jsem touhle dobou měla o deset zasranejch kilo méně a cítila jsem se poměrně okej. Dostala jsem se celkem dobře z depresí a začala mít nad svým životem alespoň nějakou kontrolu. Teď se sice nepotýkám s žádným rozchodem, ale ztratila jsem tak nějak kontrolu nad vším, nad čím jsem ji měla předtím. Mám období kdy jím a střídají to období, kdy nejím. Jakmile nemám pevný plán, prostě to asi ani jinak nejde. Mám před matu...

Vše co slyším je Billie Holiday

Obrázek
20.12. Snídaně: - Cornflakes s mlékem (miniaturní verze 20g ku 40ml) Svačina: - Oběd: Stejně malá porce cukety s tofu a jedním kukuřičným chlebíkem Svačina: - Večeře: - Ranní váha: 77,8 kg ----------- 21.12 Snídaně: Cornflakes s mlékem (o něco větši množství než včera) Svačina: - Oběd: Malá porce cukety s tofu a jedním kukuřičným chlebíkem Svačina: - Večeře: Špagety s kuřecím masem a rajčatovou omáčkou (běžná porce) Ranní váha: 77,4 kg 22.12 Snídaně: Cornflakes s mlékem Svačina: - Oběd: Jasmínová rýže s cuketou, kuřecím masem (běžná porce) Svačina: - Večeře: V malý misce to samý, co bylo k obědu Ranní váha: 77,5 kg Nějak mi došla slova. Nevím o čem psát. Tak snad asi jen to, že vám přeju moc krásné svátky, ač nemám ten pocit, že nějaké Vánoce budou, protože u nás doma na to kašlou všichni včetně mě. Přesto si uvědomuji, že to není pro nikoho, kdo čte můj blog, úsměvné období. Vím, jak se cítíte, ale je to jen jedna večeře, všechno bude dobré. Tak hodně zdraví, úspěchů ...

Chovala jsem se jako armageddon

Obrázek
Snídaně: - Svačina: random cukroví ochutnávky od spolužáků Oběd: - Svačina: - Večeře: ? Ranní váha: 79,4 kg Já ani nevím, říkám si, že je mi teď toho snězeného cukroví líto. Ale tím, že moje máma ho moc neudělala, a každý rok je stejné, říkala jsem si, že nebude naškodu prostě ochutnat taky jiné. Takže to je asi dneska veškerý příjem, pokud se nějakým způsobem zvládnu vyhnout večeři, což nevím, zda zvládnu, ale což. Navíc mi to tak pěkně zabalili, že jsem asi neodolala. To tady teď momentálně na cestách nikde nekoupím. Asi by na mě koukali jako na debila, kdybych dokázala vanilkové rohlíčky zkomolit do angličtiny. A stejně by to neprošlo. Dneska už jsem odevzdala poslední práci, což je vlastně moje práce za druhé pololetí, abych nemusela chodit zbytečně na bilogické semináře, když se nechystám ani na lékařskou ani k maturitě. Nakonec padl do přihlášky dějepis a zeměpis, je to asi nejlepší kombinace pro moje budoucí povolání. Tedy okruh povolání, ještě přesně nevím, co chci dělat :...

To abych si psala epitaf...

Obrázek
Cože to tu vlastně dělám? To je dobrá otázka... Je to tak dávno, co jsem tu byla naposledy. Sem tam jsem přišla, abych si přečetla nějaké příspěvky. Rok utekl jako voda. Byl to překvapivě nejhorší a zároveň nejlepší rok mého života. SIce jsem prožila tolik bolesti, beznaděje, ztráty jako nikdy, na druhou stranu jsem se tolik naučila, jsem vyrovnanější a rozhodně ne ta samá osoba, která tu před rokem kňourala. Vím, nezhubla jsem. Nabrala jsem. Všechno se to podělalo v létě, kdy jsem chodila do práce a automaticky jedla, protože jsem prostě nemohla jinak fungovat. A pak jsem byla šťastná. Našla jsem si přítele. Opustme můj poslední příspěvek, který tu vidí pod tímhle, to je letní láska. Číst to takhle znovu je pěkné, bylo náročné se jí vzdát, ale o to mi to dnes příjde hezčí. Musím se nad tím usmívat. Ale zpět k příteli. Už spolu nejsme. Začali jsme spolu v září a v září skončili. Hvězdy září v září. Nevím, ukončila jsem to. Ukončila jsem to, takhle teď pokračuju dál. Jde to od jednoho k...

Prázdniny 2017

Yep, je 4.9 a tohle je dost pozdě, co píšu, ale dost jsem se potýkala s nedostatkem času atd, zároveň se vyskytly jisté problémy. ED, Ana, deprese, všechno to šlo sem tam absolutně stranou. Nebyly to ty nejlepší prázdniny, ale rozhodně jich nelituji. A neváhala bych, abych to samé mohla zažít ještě jednou, i když byly dny, kdy jsem na netu hledala návod, jak uvázat smyčku... (Pro info o ED přejít na odstavec: úplně bych zapomněla...) Někde v komentářích jsem to zmiňovala, že jsem začala hned začátkem měsíce červenec dělat v Amazonu (tradá PRG 1 for being specific). No nenáviděla jsem to. Pamatuju konec července, kdy jsem zoufale počítala směny, které mi ještě zbývají a je to jako včera, kdy jsem si že zoufalosti opakovala, že ještě 15 dní v práci a konec. Měla jsem včera skončit. A já to ještě stále neudělala. Ale nebudu asi předbíhat. Práce jako každá jiná, byla jsem zděšená, co jsem si přečetla přiznání na Facebooku. Mohu vám s klidem říct, že nebýt mé maturity, zůstanu tam. Přes vše...

Sonne

Obrázek
... Asi je to zpět... Pocit... Vyčistky... Zármutek... Touha po štíhlosti. Ranní váha: 75 kg Začalo to znovu, žeru a pak lituju. Překračuju hranice a není mi pomoci. Chci zpět časy, kdy váha každý den ukazovala méně. Chci ty dny zpět. Budou zpět. Zoufale počítám dny do maturity. Je to už méně než rok. A ples bude ještě dřív. Bez toho, aniž bych byla hubená tam nejdu. Začala jsem pracovat. Kdyby někdo náhodou zakopl v následujících dvou měsících o Prg1 v Amazonu, ať dá vědět ;) Celkem jsem spokojená, člověk, co má vlastní svět, ani jinak cítit nemůže. Mám devět hodin na to, abych přemýšlela. Je to skvělý. Přesto si přesně tímhle beru úspěšně prázdniny. Viděla jsem Daniela. Bylo to předevčírem. Nic. Žádná odezva z mé strany, jako bych na jeho místě neviděla nic. V srpnu jdu na piercing do druhého obočí, dost možná přemýšlím i o tetování. Nejspíše půjde o nějaký citát, který mi byl blízký. Možná to bude taky něco úplně jiného. Dle mého názoru by se měl nechat tetovat ten, kdo o to stojí....